pokaždý když projdu kolem určitých věcí se mi hlava zaplaví spousty myšlenek a vzpomínek je to i u lavičky...a tenhle obrázek je jako pohled na tu věc v danou chvíli
tak takhle podobně vypadam a i se tak cítim, když spadnu uplně na dno a všechno se na mě sesype no to je to pak děsný....

smutný pohled na něco, coje svým způsobem volné ale i bezbranné

když nejvíc potřebuju někoho, kdo mi pomůže, nikdo tu není a myšlenka o něm se rozpadá a pak tu pomoc potřebuju eště víc

tenhle obrázek ve mě vzbuzuje jakousi vášeň, pocit vícecennosti

kamenná tvář, ale slzy už neovládla...

šla spát s růží, asi aby měla pocit že někoho má( někoho kdo jí tu růži dal)

co tu ten strom dělá, jako kdyby tu byl naschvál a chtěl mi přivodit myšlenku na smrt.
svázaný láskou
